Rozpočet. To je téma, které skoro každý den ovládá sdělovací prostředky. Probíhá každoroční boj o peníze daňových poplatníků. Občanům jsou předkládány různé argumenty, proč zrovna financovat tu či onu oblast nebo činnost. Například silnice a dálnice, školství, zdravotnictví, sociální služby, ale třeba policii a hasiče. A právě financování hasičů je téma tohoto příspěvku.
Bezmála padesát let aktivního výkonu služby v jednotkách požární ochrany je zkušenost, která mně umožňuje pokusit se popsat současný stav zabezpečování výkonu služby hasičů včetně jejich financování, a to nejen některých z nich. Když totiž slyšíme ve veřejném prostoru o financování hasičů, převážně se jedná o finanční požadavky Hasičského záchrannéhosboru ČR (HZS), kterému výdaje pravidelně každoročně rostou (viz graf níže).
V roce 2018 dosahovaly skoro 11,5 miliardy korun a od roku 2012 vzrostly o 4,6 mld. Kč (nárůst o 167 %). O takovém finančním nárůstu se ostatním hasičům může jenom zdát.
Málo se ale prezentuje, že plošné pokrytí území ČR celkově zajišťuje velké množství jednotek požární ochrany a jeho zásadně největší část obstarávají jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí (jednotky SDH obcí), které jako HZS ČR, Policie ČR a poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou také základní složkou IZS. Jednotek SDH obcí bylo evidováno na konci roku 2018 celkem 6.846 (pozn. HZS měl k 31.12.2018 celkem 243 jednotek požární ochrany), z toho jednotek SDH obcí kategorie JPO II a JPO III předurčených k zásahu i mimo území zřizovatele bylo skoro 1.600. Jednotky SDH obcí nejsou součástí HZS. Jsou to jednotky zřizované obcemi, které jsou zcela samostatné. Také samostatně, jako druhé v pořadí, jsou vyjmenovány v zákonu o IZS. Avšak z pohledu financování, v porovnání s HZS a ostatními základními složkami IZS, jsou jednotky SDH obcí chudými příbuznými zatím stále stojící někde na vedlejší koleji. Miliardy jsou uvolňovány na kde co, ale úspěšně se zapomíná na financování jednotek SDH obcí nebo se poskytují jen symbolické finance prezentované jako bůhví jaká pomoc.
Jednotky SDH obcí jsou nepostradatelné u požárů a jiných mimořádných událostí (rozsáhlé mimořádné události jako požáry, povodně, vichřice, ale i nemožnost dojezdu, vícečetné události v území apod.). O tom se mohla veřejnost mnohokrát přesvědčit. Například u mnoha požárů v letošním roce nebo v roce 2017, kdy území ČR zasáhl orkán Herwart. S jeho ničivými následky bojovalo 2.359 jednotek požární ochrany. Většinu z nich ale tvořily jednotky SDH obcí (pozn. HZS měl k 31.12.2017 jen 241 jednotek). Krajská operační střediska byla přetížena tak, že byly problémy s tísňovými linkami, vyhlašováním poplachu, se spojením ad. Takto rozsáhlá mimořádná událost byla zvládnuta ve velice krátkém čase jen díky samostatně působícím a dobře připraveným jednotkám SDH obcí.
Přestože jednotek SDH obcí je mnohonásobně více než jednotek HZS a svými počty efektivně zabezpečují drtivou většinu míst plošného pokrytí území ČR, podíl jejich skutečných výdajů k hrubému domácímu produktu (HDP) je velice nízký v porovnání s HZS (viz graf níže). Ač podíl výdajů jednotek SDH obcí k HDP je nižší, přesto jsou nasazovány jen v průměru na třetinu zásahů. Důvodem je, že jednotky SDH obcí jsou závislé na krajském operačním středisku, zda budou či nebudou povolány. Jednotky SDH obcí by měly být více využívány s ohledem na jejich efektivnost. V jejich povolávání jsou značné rezervy, v některých okresech je podíl zásahů jednotek SDH obcí jen 15 % nebo i nižší a v jiných i 50 %.
U většiny rozpočtů tvoří jejich podstatnou část personální výdaje. Podle dostupných informací mají bezpečnostní složky v ČR v současné době celkem 71.000 příslušníků, z toho HZS má necelých 11.000 příslušníků. Přestože jsou ze strany HZS požadavky na zvyšování početních stavů (viz např. naše reakce na článek „Česku chybí hasiči. Přitom roste počet zásahů. Na mnoha místech už by hasiči nemohli k zásahu přijet včas“), řadí se svými počty k jednomu z nejpočetnějšímu sboru v Evropské unii na plochu území a počet obyvatel. Podle počtu hasičů z povolání, které byly zveřejněny mezinárodní organizací CTIF, se řadí HZS s počtem 159 hasičů z povolání na 1.000 km2 na 3. místo v EU (viz graf níže). Sousední země (zelené) i severské země mají nižší početní stavy na 1.000 km2 (např. Polsko 94, Německo 88, Slovensko 76 a Rakousko 31).
Podle ukazatele počtu hasičů z povolání na 100.000 obyvatel zaujímá HZS 4.místo s počtem 118 příslušníků (viz graf níže). Sousední země (zelené) mají daleko menší početní stavy, než HZS (např. Polsko 78, Slovensko 70, Německo 38 a Rakousko dokonce 30).
U jednotek SDH obcí jsou personální výdaje málo významnou částí rozpočtu. Naproti tomu jsou jednotky SDH obcí v oblasti bezpečnosti největší organizovanou složkou v ČR s více jak 68.000 hasičů, kteří vykonávají službu pro své zřizovatele (obce) většinou bezplatně. Stát však o tuto armádu dobrovolníků nijak zvláště nepečuje a dostatečně si jich neváží. Jinak by nemohl dopustit, aby u jednorázového odškodnění v případě poškození zdraví člena jednotky SDH obce byly tak značné rozdíly mezi příslušníky HZS a členy jednotek SDH obcí, kteří vykonávají u zásahů stejnou rizikovou činnost jako příslušníci HZS. Pořádají se tiskové konference k vytvoření povědomí, že je vše v pořádku. Ale není! Je nám oponováno, že se novelou nařízení vlády zvýšilo jednorázové odškodnění hasičů na dvanáctinásobek jako u příslušníků HZS a že se tím vše srovnalo. Ale nesrovnalo! Kdo to tvrdí, nemluví pravdu. Rozdíl je 783 tis. Kč. Dobrovolný hasič může obdržet při poškození jeho zdraví při výkonu služby (pozn. výkonem služby není jen zásahová činnost nebo cvičení, ale jsou to i činnosti zabezpečující akceschopnost jednotky) třeba jen sedminásobek anebo také nic! Tak zásadní rozdíl je mezi výkonem služby příslušníka HZS a člena jednotky SDH obce. Jsem přesvědčen, že to nemůže být z nevědomosti nebo opomenutím! Protože konkrétní připomínky, co je nutno novelizovat v nařízení vlády (31.10.2018), mělo ministerstvo vnitra k dispozici včas a dodnes na ně nestihlo odesílateli ani odpovědět.
Počet hasičů v jednotkách SDH obcí mnohonásobně převyšuje také aktivní zálohy v armádě (2.500) a to i přesto, že stát hradí zaměstnavatelům záložníků za ušlý zisk dvě třetiny průměrné mzdy. Zaměstnavatel člena jednotky SDH však nárok na ušlý zisk nemá. Politici mnoho roků slibují změnu a neustále říkají, jak je to složité. Benefity pro zaměstnavatele se řeší mnoho let, ale výsledek je v nedohlednu. Ale u armády to šlo zajistit relativně rychle.
Veřejnost by měla vědět, že většina z nás provádí tuto vysoce rizikovou činnost v jednotkách SDH obcí bezplatně, bez příplatků, výsluh, ozdravných pobytů a dalších benefitů. Konečně je proto na místě začít se stejnou intenzitou jako u HZS, zkvalitňovat podmínky výkonu služby v těchto jednotkách, zlepšovat jejich vybavení, s kterým můžeme efektivně pomoci daňovým poplatníkům při mimořádných událostech. Politici bojují při přípravě rozpočtu s kde čím, ale aby měly jednotky SDH obcí odpovídající podmínky a prostředky na odvracení nebezpečí, záchranu životů a majetku, žádný boj za radikální zlepšení nevedou. I když Vláda ČR ve svém Programovém prohlášení k jednotkám SDH obcí uvádí: „…Finančně podpoříme s využitím národních i evropských zdrojů jednotky sborů dobrovolných hasičů a radikálně zkvalitníme jejich vybavení…“ Ale kdy se s tím radikálním zkvalitněním vybavení začne? V roce 2020 to asi opět nebude, protože při přípravě rozpočtu na rok 2020 se o tom nehovoří. Tak kdy? V roce 2021? Ale to budou další volby. A za jeden rozpočtový rok k žádné radikální změně dojít nemůže. Byl to asi opět slib vlády občanům, který nebude splněn.
Při vyjednávání o rozpočtu na rok 2020 bylo oznámeno, jak se bude zvyšovat rozpočet pro hasiče. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že při intenzivních jednáních o rozpočtu se podařilo vyjednat o 434 milionů korun víc do rozpočtu. Uvedl: „Je to první dílčí úspěch. Hasiči (jedná se však jen HZS) dostali na provoz a investice skoro půl miliardy z požadovaných 550 milionů korun. Tím však jednání v žádném případě nekončí,“. Stále je před námi debata o potřebách policie a peněz na Digitální Česko. S děravou kapsou bezpečnost ani digitalizaci Česka zajistit nejde,“ dodal Jan Hamáček, pro kterého, jak bylo uvedeno, je vyjednání spravedlivého rozpočtu absolutní prioritou. Ale spravedlivý rozpočet pro tak důležitou základní složku IZS jako jsou jednotky SDH obcí, však asi nevyjednal? Ví pan ministr vnitra, jak velká díra je dnes v kapse jednotek SDH obcí? Je to ještě díra, která se dá zašít? Ministr vnitra by jednotkám SDH obcí měl věnovat stejnou pozornost jako HZS a vyjednávat v rámci spravedlivého rozpočtu stejně intenzivně jako pro HZS. Protože ministerstvo vnitra má podle ust. § 24 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně zabezpečovat uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky a staveb sloužících pro výkon služby jednotek SDH obcí! Státu se zvýšená péče o jednotky SDH obcí vyplatí. To dokládá například i porovnání výše podílu skutečných nákladů HZS ČR a jednotek SDH obcí k uchráněným hodnotám (viz graf níže). U HZS to bylo v roce 2018 105 % a u jednotek SDH obcí jen 34 %.
Samostatnou kapitolou je zásahová požární technika jednotek SDH obcí, která je značně zastaralá. Stát, sice v přenesené působnosti státní správy garantuje občanům dojezdové časy podle tabulky plošného pokrytí území uvedené v zákonu o požární ochraně, ale nevytváří dostatečné podmínky pro obměnu techniky, bez které plošné pokrytí zajistit nelze. Zejména pro cisternové automobilové stříkačky (CAS), které slouží jako první výjezd u jednotek kategorie JPO II a JPO III zajišťující zásahy i mimo území zřizovatele (obce). Generální ředitel HZS v Řádu výkonu služby v jednotkách HZS podniků, SDH obcí a SDH podniků stanovil orientační životnost CAS na 10 roků. To má svá opodstatnění. Jsou to vozidla s výstražným zařízením a právem přednosti v jízdě. Měly by být bezpečné nejen pro posádku vozidla, ale i pro jeho okolí. Avšak jejich stáří je daleko za hranicí životnosti (není výjimkou stáří 40 roků a více). Je proto nutné se ptát, zda je taková technika ještě dostatečně bezpečná? Pro uvedené jednotky SDH obcí se na tyto CAS ročně vyčleňuje částka okolo 300 mil. Kč, která však zdaleka nepokrývá ani prostou reprodukci. HZS ve své „Koncepci obměny základní zásahové požární techniky u jednotek požární ochrany zařazených do plošného pokrytí území České republiky“ z 2.4. 2007 již tehdy uvádělo, že je potřeba na obměnu zastaralé techniky u jednotek SDH obcí celkem 10,8 mld. Kč. A jaká je skutečnost? Například v období roků 2003 až 2018 bylo potřeba obměnit v jednotkách JPO II a JPO III celkem 2.506 ks CAS s objemem investic přes 14 mld. Kč. Ministerstvo vnitra ve skutečnosti v tomto období poskytlo dotace na pořízení nebo repasování CAS jen na 596 ks v objemu okolo 1,2 mld. Kč. Po započtení dotací z integrovaného regionálního operačního programu, podpory krajů a obcí bylo obměněno jen 716 CAS s celkovými finančními výdaji okolo 4 mld. Kč. Je tristní, že za 15 roků se uskutečnila obměna jen u 28 % CAS a že nebylo obměno celkem 1.790 ks CAS, které ještě více zestárly! Již nyní hasíme na dluh do budoucna. Pokud bude obměna CAS probíhat tímto tempem, nebude čím hasit!
Jednotky SDH obcí nemají problémy jen s investicemi. Nedostatečná je i podpora neinvestičních výdajů na provoz jednotek SDH obcí. Politici na naši adresu uvádějí, jak nás podporují, jak jsme důležití, jak si nás váží atd., atd. Ale jaká je realita? Nedávno byla zveřejněna Výzva k podání žádosti o poskytnutí účelové neinvestiční dotace na výdaje za odbornou přípravu, za uskutečněný zásah jednotky SDH obce mimo územní obvod jejího zřizovatele a na vybavení a opravy neinvestiční povahy. Celková výše této dotace pro jednotky SDH obcí je jen ve výši 52.194.731, – Kč. Částka je to absolutně nedostatečná a představuje jen 2 % celkových výdajů, které obce vynaložily na provoz jednotek SDH obcí v roce 2018. Je nutné si uvědomit, že zřizovatel jednotky SDH obce nehradí jen samotný zásah (to nebývá podstatným provozním výdajem jednotky), ale hradí také výdaje spojené se zabezpečením stálé akceschopnosti jednotky, ale např. i nárokovou odměnu členům jednotky v mimopracovní době (§29 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně).
Ministerstvo vnitra poskytuje podle uvedené výzvy dotaci jen ve výši 800,- Kč za zásah jednotky SDH obce s CAS s dobou zásahu zpravidla do 5 hodin, to znamená 160,- Kč/hod. Avšak daleko vyšší úhrada nákladů je stanovena podle ust. § 44 zákona č. 320/2015 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky (zákon o HZS), a to paušální částkou ve výši 5.600, – Kč za každou i započatou hodinu zásahu. Tato částka je vyplácena i jednotkám SDH obcí za zásahy týkající se úmyslného protiprávního jednání osob nebo dopravních nehod. Důležité je, že se jedná o úhradu nákladů (nejedná se např. o sankce). Je proto podivné, že ministerstvo vnitra stanovilo rozdílnou, mnohonásobně nižší úhradu za zásah jednotky SDH obce mimo území zřizovatele. Obce by se proto měly začít zajímat, jak je možné, proč byla u srovnatelných zásahů stanovena 35x nižší úhrada nákladů za jednu hodinu zásahu jednotky SDH obce mimo území zřizovatele (obce).
Stát, který občanům garantuje počty jednotek a dobu jejich dojezdu k zásahu, se podílí na financování jednotek SDH obcí neskutečně nízkou, dokonce bych řekl, ponižující částkou, 160,- Kč za hodinu. Jestliže vyjede zasahovat s vozidlem s právem přednosti v jízdě zmenšené družstvo v počtu 4 hasičů, tak to znamená 40,- Kč na hodinu a na další úhradu jiných nákladů již nezbývá nic. To je výsměch všem lidem, kteří zajišťují výkon služby v jednotkách SDH obcí, ale i jejich zřizovatelům.
Mohli bychom se učit od našich slovenských sousedů, kde si dobrovolných jednotek v plošném pokrytí váží jinak. Tam podle vyhlášky ministerstva vnitra č. 611/2006 Z.z. stát poskytuje ročně dobrovolným jednotkám paušální finanční podporu na zabezpečení akceschopnosti podle kategorií jednotek od 1.400 EUR do 7.000 EUR. K této finanční podpoře náleží i náhrada nákladů na pohonné hmoty. Je to podpora, s kterou může obec počítat bez toho, aby musela žádat formou dotace o náhradu nákladů s ročním zpožděním. Na dotaci není právní nárok, proto ji nemusí dostat v plné výši nebo dokonce vůbec.
S ohledem na nezastupitelnou roli jednotek SDH obcí, jejich efektivní a nezbytnou činnost v systému plošného pokrytí území je na místě, aby začala být konečně věnována intenzivnější pozornost ze strany vlády jednotkám SDH obcí, než jak je tomu dosud.
Ing. Ján Chlebo
velitel jednotky SDH obce a
člen Komory velitelů jednotek SDH