Tento týden jsme zaznamenali v některých mediích informaci, že se Ministerstvo vnitra ČR rozhodlo zrovnoprávnit dobrovolné hasiče a v případě úmrtí při zásahu dát pozůstalým stejné odškodné jako u profesionálů. A že nově dostanou finanční náhradu také příbuzní všech lidí, kteří zemřeli při zásahu. Naposledy tato informace zazněla dne 11.8.2018 ve Velkých zprávách TV Prima.
Pokud by to bylo tak, že dojde k zrovnoprávnění mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči, potom by to bylo správné a v pořádku. Ale ono to tak úplně pravda není. Je pravda, že Ministerstvo vnitra ČR připravuje novelu nařízení vlády č. 34/1986 Sb. o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany. Po více než třech letech, kdy Komora velitelů upozorňovala nejdříve HZS ČR, potom vedení ministerstva na značný
rozdíl odškodňování újmy na zdraví mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči, je dobře, že se s touto nespravedlivostí mezi hasiči začalo konečně něco dělat. Ale předložený návrh na změnu tohoto nařízení vlády, který je v současné době v připomínkovém řízení, v žádném připadě po jeho přijetí nezrovnoprávní dobrovolné hasiče a profesionální hasiče, resp. jejich pozůstalé. Komora velitelů má k předloženému návrhu zásadní připomínky.
Ministr vnitra ČR pan Jan Hamáček ve výše uvedeném pořadu uvedl že: “V současné době profesionální hasič, pokud zemře při zásahu, tak jeho pozůstalí dostanou dvanáctinásobek platu, nicméně pokud u toho samého požáru zasahuje dobrovolný hasič a zemře, tak to odškodnění je pouze ve výši čtyř až šestinásobku platu.” Na to pokračoval redaktor TV Prima pan Jan Marvan, který uvedl: “Rozdíl by se teď měl smazat. Pozůstalí tak dostanou finanční odškodnění přes 330 tisíc korun.” Pan ministr dále uvedl: “Stejně tak bychom chtěli mít ustanovení pro případ odškodnění civilistů, kteří budou při takovémto zásahu pomáhat a kdyby došlo k jejich úmrtí, tak aby byli také odškodněni.”.
Co přinese ministerstvem předložená novela nařízení vlády? I když předkladatel uvedl jako důvod jejího předložení: „…vyrovnání rozdílu mezi odškodněním profesionálního a dobrovolného hasiče“ nebo též uvedl:”…V případě schválení návrhu nařízení bude odstraněna dnešní nedůvodná disharmonie ve výši částek poskytovaného odškodnění při úmrtí, k němuž došlo při plnění úkolu ve veřejném zájmu.“, určitě nelze tvrdit, že dojde k vyrovnání ničím neodůvodněných rozdílů odškodnění újmy na zdraví mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči.
Jestliže má dojít k uvedenému vyrovnání rozdílů, proč po přijetí uvedené novely bude odškodněno každé pozůstalé dítě příslušníka HZS částkou 838.000,- Kč a pozůstalé dítě člena jednotky SDh obce jen částkou 577.000,- Kč? Rozdíl v odškodnění dítěte, i přes zvýšení na dvanáctinásobek průměrného platu, bude ve výši 261.000,- Kč. U bývalé čtyřčlenné rodiny dobrovolného hasiče, který položil svůj život při výkonu služby, obdrží jeho blízcí odškodnění o 783.000,- Kč nižší, než rodina profesionálního hasiče. V případě, že dojde navíc k nároku rodiče nebo další osoby odkázané na výživu poškozeného na odškodnění bude rozdíl ještě vyšší, a to ve výši 884.000,- Kč. Toto asi nelze nazývat odstraněním disharmonie nebo vyrovnáním rozdílu mezi odškodněním profesionálního a dobrovolného hasiče.
Nařízení vlády se vztahuje na vážné újmy na zdraví, jehož důsledkem je přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Jestliže se však tento předpis novelizuje po dlouhých šestnácti letech (poslední novelizace byla v roce 2002), není jasné, proč se v první řadě neřeší odstranění rozdílu mezi samotnými hasiči, kteří utrpí vážnou újmy na zdraví? Ustanovení (§1), které se týká samotného dobrovolného hasiče, není navrženo upravit. A i zde je rozdíl.
Podle § 1 odst. 2 NV náleží členu jednotky SDH obce mimořádné jednorázové odškodnění jen v případě, že úraz utrpí při zdolávání požáru, při cvičení v jednotce požární ochrany nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události anebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů ve výši sedminásobku až dvanáctinásobku průměrné mzdy. Členovi jednotky SDH obce tak nenáleží odškodnění za újmu na zdraví, kterou utrpí v průběhu celého výkonu služby (např. odborná příprava, kondiční jízdy, opravy a údržba techniky apod.), jak je tomu u příslušníků HZS, kteří mají nárok na odškodnění za újmu na zdraví, kterou utrpí v průběhu celého výkonu služby (nejen u zásahů a cvičení).
Stanovené rozpětí (sedminásobek až dvanáctinásobek) není odůvodněné. Ve srovnání s příslušníky HZS, kteří mají nárok jednoznačný s jasně stanovenými objektivními parametry, rozpětí umožňuje subjektivní posuzování a může tak být diskriminační mezi jednotlivými kategoriemi hasičů i mezi jednotlivými členy jednotek SDH obcí. Další nelogičností návrhu NV je to, že mají všichni pozůstalí nárok na dvanáctinásobek průměrné mzdy, ale člen jednotky SDH obce, u kterého došlo při výkonu k poškození zdraví, může být odškodněn jen ve výši sedminásobku. Asi v tomto případě o přeživšího dobrovolného hasiče předkladateli vůbec nejde? Navíc je třeba si uvědomit, že ze sedminásobku nebo dvanáctinásobku je na základě lékařského posouzení vypočítáno bolestné a ztížení společenského uplatnění. Už na základě tohoto lékařského posudku dochází k posouzení stupně poškození zdraví, míry společenského uplatnění pro budoucí život apod. Proto není jasné, proč má být právním předpisem umožněno na základě subjektivních vlivů přiznat hasiči například jen sedminásobek? Podle dosud platné právní úpravy i po přijetí uvedené novely NV bude rozdíl odškodnění za újmu na zdraví mezi příslušníky HZS a členy jednotek SDH obcí nadále v rozmezí od 27.010 Kč (dvanáctinásobek) do 167.390 Kč (sedminásobek). Proto Komora velitelů navrhuje, aby odškodnění bylo ve výši třináctinásobku s nepatrným rozdílem ve výši 1.066,- Kč.
Dále by novela měla obsahovat odškodnění pro případ, kdy dobrovolný hasič, například osoba samostatně výdělečně činná, utrpí těžkou utrpí na zdraví, jehož důsledkem bude invalidita a nebude mu možné vypočítat ušlý výdělek proto, že byl v předešlém roce ve ztrátě. Tomuto hasiči tak není možné vyplatit nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. A ono bez žádného příjmu a bez možnosti starat se o svojí živnost a někdy i na svém hřbetu nést tíhu hypotéky, není jednoduchá situace. I takové případy, o kterých se nemluví, již někteří dobrovolní hasiči měli možnost zažít a reálně poznat, jak funguje systém odškodňování. Proto Komora velitelů navrhuje, aby takový hasič nezůstal bez příjmu, ale aby mu byla poskytnuta alespoň minimální mzda za období, v němž došlo ke ztrátě na výdělku.
Bylo by dobré, aby si vláda ČR, která bude uvedenou novelu nařízení vlády schvalovat, nechal předložit celkové porovnání všech složek odškodnění za újmu na zdraví pro jednotlivé kategorie hasičů (když už to předkladatel nevložil do důvodové zprávy) a upravil tento návrh tak, aby k avizovanému vyrovnání rozdílů skutečně došlo.