Spravedlnost u zásahu i v důchodu: Do Sněmovny míří návrh na dřívější penze pro vybrané dobrovolné hasiče
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je v současné době projednáván sněmovní tisk č. 270, který komplexně novelizuje systém důchodového pojištění a zavádí pravidla pro tzv. náročné profese. V rámci tohoto otevřeného legislativního procesu se nyní otevírá klíčová možnost odstranit dlouhodobou systémovou nespravedlnost vůči specifické, úzce vymezené skupině zaměstnanců územních samospráv. Do legislativního procesu totiž vstupuje pozměňovací návrh, který požaduje, aby vedle zdravotnických záchranářů a zaměstnanců hasičských záchranných sborů podniků (HZSP) získali nárok na dřívější odchod do starobního důchodu bez penalizace také vybraní zaměstnanci obcí.
Stejné riziko, jiný metr
O co přesně jde? V řadě měst a větších obcí fungují hasiči, kteří jsou obcí zaměstnáni na hlavní pracovní poměr. Důvod je jasný – zajistit, aby těžká technika vyjela ze zbrojnice do pěti minut od vyhlášení poplachu. Tito lidé nejsou „místní dobrovolníci, co hasí jen ve své vsi“. Jsou zařazeni do plošného pokrytí kraje a drtivou většinu zásahů provádějí mimo území své obce. Zachraňují lidi u těžkých dopravních nehod na dálnicích, likvidují rozsáhlé požáry a zasahují v chemických provozech.
U zásahu dýchají stejný kouř, nosí stejně těžkou výstroj a čelí stejnému riziku karcinogenů jako jejich kolegové z podnikových sborů nebo zdravotničtí záchranáři. Přesto na rozdíl od nich nemají nárok na dřívější odchod do starobního důchodu za náročnou profesi.
„Srovnávat tyto lidi s profesionály z HZS ČR není přesné, protože ti mají služební poměr a výsluhy. Naši lidé jsou v klasickém pracovním poměru podle zákoníku práce. Proto je chceme postavit na roveň podnikovým hasičům a záchranářům, kteří už v zákoně o důchodovém pojištění pro náročné profese ukotveni jsou,“ vysvětluje Ing. Ján Chlebo, viceprezident Komory velitelů dobrovolných hasičů a člen Stálé pracovní skupiny ministra vnitra pro zlepšení podmínek JSDH, který je odborným garantem tohoto návrhu.
Stát si to sám objednal, musí se podělit o výdaje
Předložený pozměňovací návrh přichází s významným ústavně-právním argumentem. Tuto náročnou službu si u obcí objednal sám stát. Kategorizaci jednotek a závazné podmínky pro plošné pokrytí totiž zákonodárce natvrdo vepsal do přílohy č. 1 zákona o požární ochraně.
Jedná se o čisté přenesení výkonu státní správy v oblasti vnitřní bezpečnosti na obce. Podle základních ústavních principů platí, že pokud stát přenáší své úkoly na samosprávu a diktuje jí podmínky, musí jí na to poskytnout finanční prostředky. Obec nemůže nést finanční trest za to, že plní povinnost nařízenou státem nad rámec péče o své vlastní občany.
Žádný plošný hazard s rozpočtem, ale cílená pomoc
Návrh definuje nárok jasně a průkazně: týká se výhradně zaměstnanců obcí, kteří zajišťují plošné pokrytí a zasahují mimo katastr zřizovatele. Aby nárok na dřívější důchod bez penalizace vznikl, musí hasič v tomto režimu odpracovat minimálně 2 200 rizikových směn.
Návrh navíc myslí i na obecní pokladny. Zaměstnavatelé v náročných profesích musí odvádět vyšší pojistné (o 5 %). Aby tato změna nezatěžovala rozpočty obcí, pozměňovací návrh v doprovodné změně zákona o pojistném (nový vyměřovací základ v § 5a) garantuje, že stát tyto vícenáklady obcím stoprocentně proplatí. Využije k tomu stávající a funkční dotační titul Ministerstva vnitra, ze kterého stát už dnes na mzdy těchto hasičů přispívá.
Podle reálných odhadů z terénu se tato změna dotkne v celé České republice odhadem pouhých 250 až 300 zaměstnanců. Celkový roční náklad na státní rozpočet se tak bude pohybovat mezi 6,6 až 7,9 milionu korun. Z pohledu miliardových rozpočtů jde o naprosto zanedbatelnou částku. Pro stabilitu plošného pokrytí jednotkami požární ochrany v krajích a motivaci klíčových lidí jde však o krok zcela zásadní.
Materiál byl v těchto dnech předán některým poslancům a Stálé pracovní skupině ministra vnitra. Cílem je, aby byl návrh úspěšně načten ve druhém čtení důchodové novely.