f t g m
  • Úvod

  • Úvod

  • Úvod

  • Úvod

Copyright 2018 - Custom text here

Návrhy na legislativní změny

Mezi cíle Komory velitelů patří předkládání návrhů na zlepšovování podmínek pro výkon služby členů jednotek sborů dobrovolných hasiůčů obcí a zlepšování ekonomického zabezpečení těchto jednotek. Komora velitelů proto vypracovala návrhy včetně důvodové zprávy na úpravu dvou právních předpisů. Vyhlášky č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany (dále jen "vyhláška") a upravený návrh nařízení vlády č. 34/1986 Sb. o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "nařízení vlády").

Ke změně vyhlášky:

Návrh změny vyhlášky je navrhován z důvodu zlepšení a zjednodušení financování zejména jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Cílem navrhované změny

tohoto právního předpisu je zvýšit  akceschopnost jednotek SDH obcí, zlepšit výkon služby, zajistit objektivní podíl státu na výdajích obcí, zjednodušit systém náhrad a zlepšit plánování zejména provozních výdajů těchto jednotek. Tyto jednotky zařazené do plošného pokrytí kraje provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu. Základní tabulkou plošného pokrytí stát garantuje občanům počet jednotek a dobu jejich dojezdu na místo zásahu. Plošné pokrytí podle přílohy k Zákonu o PO zabezpečují jednotky s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele a jednotky s místní působností zasahující na území svého zřizovatele.

Jednotky zasahující i mimo území svého zřizovatele jsou vedle jednotek hasičského záchranného sboru kategorie JPO I, také jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí kategorie JPO II a JPO III (dále jen „Jednotky vybraných obcí“). Jednotky vybraných obcí a další jednotky SDH obcí zařazené do plošného pokrytí kraje jsou zařazeny podle § 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů mezi základní složky integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) vedle Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a zdravotnické záchranné služby. Tyto jednotky SDH obcí jako součást základních složek IZS, by měly mít i garantované financování, jak je tomu je u dalších tří základních složek IZS. Obce, které zabezpečují plošné pokrytí svými jednotkami, nesou provozní výdaje z největší části ze svých rozpočtů. Pokud stát prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR nebo jednotlivé kraje poskytují finanční prostředky na provoz zejména těchto jednotek, většinou se jedná jen o datační tituly na neinvestiční dotace, jako jsou mzdové výdaje a sociální zabezpečení členů těchto jednotek (zejména pro kategorii JPO II), pohonné hmoty, poškození prostředků při zásahu, odbornou přípravu velitelů a strojníků těchto jednotek apod. Dotace je však nedostatečná a není nároková. Obce o ni musí žádat, přestože je prokazatelné, že stát od těchto jednotek požaduje jejich nepřetržitou akceschopnost. Je tak paradoxní, že např. jednotky vybraných obcí musí žádat o náhradu výdajů, které prokazatelně spotřebovaly na zabezpečení akceschopnosti jednotky nejen pro vlastní potřebu, ale též pro úkoly plošného pokrytí a zásahy i mimo svůj hasební obvod. Dotační tituly mnohdy mají uvedeno jako kritérium počet výjezdů, což však ve vztahu k nepřetržité akceschopnosti není kritérium nejvhodnější. Jednotky tak nemusí být povolávány a přirozeně tak klesá jejich připravenost. Financování Jednotek vybraných obcí je tak nesystémové, velice složité, objektivně nezohledňující podíl celkových výdajů na udržení akceschopnosti a na zabezpečení plošného krytí. A to přesto, že se jedná o základní složku IZS, která by měla být financována podle předem stanovených pravidel.

Navrhovaná právní úprava je inspirována právní úpravou Slovenské republiky, vyhláškou č. 611/2006 Z. z. Slovenské republiky o hasičských jednotkách. Podle § 4b této vyhlášky je poskytována paušální finanční podpora pro jednotlivé kategorie jednotek požární ochrany.

Za stávající ustanovení § 18 vyhlášky je navrhováno vložit nové ustanovení § 18a, které určuje druhy a výši finanční podpory. Nové ustanovení § 18a odst. 1 zavádí čtyři druhy finanční podpory - paušální finanční podporu, náhradu pohonných hmot, příspěvek na mzdové výdaje a zákonné pojistné na sociální zabezpečení a jiné finanční příspěvky. Paušální finanční podpora se navrhuje poskytovat jednou za rok jednotlivým kategoriím jednotek vybraných obcí, které jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům i mimo svůj územní obvod v následující výši. Pro kategorii jednotek JPO II/1 ve výši 250 000,- Kč, JPO II/2 ve výši 300.000,- Kč, JPO III/1 ve výši 150 000,- Kč a JPO III/2 ve výši 200 000,- Kč. Výše finanční podpory je navržena jako podíl na minimální výši výdajů příslušné kategorie jednotky, stanoveného počtu družstev a předpokládaného podílu na zásazích.

Pro kategorii jednotek JPO II/2 a JPO III/2 je navrhována zvýšená finanční podpora, protože se jedná o jednotky složené ze dvou družstev s celkovým minimálním počtem 24 členů (hasičů) v jednotce. Vyšší částka finanční podpory pro obě kategorie jednotek JPO II je dána předpokládaným vyšším podílem na zásahové činnosti oproti kategoriím JPO III. Navrhovaná výše finanční podpory vychází z dotačního titulu na rok 2018, podle kterého je limit poskytované na JPO II/2 ve výši 300 000,- Kč. Pro JPO II/1 je dotační titul stanoven limit 150.000,-, což reálně neodpovídá skutečnému podílu na minimálních výdajích na provoz jednotky, jak je tomu u JPO II/2. Jednotka JPO II/2 má sice dvojnásobný počet členů, ale ostatní výdaje, které tvoří větší část rozpočtu jsou shodné s JPO II/1 (např. provoz požární zbrojnice, prohlídky požární techniky, věcných prostředků, revize, opravy a udržování apod.). Proto je oproti dotačnímu titulu navrhována u kategorie jednotek JPO II/1 finanční podpora ve výši 250.000,- Kč. Obdobně je tomu u kategorií jednotek JPO III/1 a JPO III/2. Touto úpravou by mělo dojít i k tomu, že jednotky SDH obcí budou více povolávány k zásahu, než je tomu dosud. V roce 2017 byl podíl jednotek SDH obcí na celkové zásahové činnosti 30,7 %. Existují však značné rozdíly mezi jednotlivými okresy. Například jednotky SDH obcí okresu Jihlava měly v roce 2017 podíl na zásahové činnosti jen 21,3 %. Naproti tomu jednotky SDH obcí okresu Nový Jičín měly podíl na zásahové činnosti 46,3 %. Zhruba u jedné třetiny 24 okresů (vyjma jednotek SDH obcí dislokovaných na území statutárních měst) byl podíl zásahové činnosti jednotek SDH obcí pod celostátním průměrem 30,7 %. V porovnání nákladů na jeden zásah u jednotek HZS činí 57 000,- Kč a u jednotek SDH obcí činí 30 000,- Kč, i přesto že je celostátní podíl na zásahové činnosti jednotek SDH obcí jen 30,7 %. I z tohoto důvodu je na místě se zamyslet nad systém financování jednotek SDH obcí a jejich využitím.

Navrhuje se začlenit mezi finanční podporu jednotek SDH obcí též jiné finanční příspěvky, které mohou sloužit například v důsledku zvýšených výdajů v případě rozsáhlých požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí, na další podporu zvýšení akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obce včetně podpory jednotek kategorie JPO V zařazených v plošném pokrytí území kraje, na úhradu výdajů spojených s odbornou přípravou členů jednotek SDH obcí, úhradu zničených popřípadě ztracených prostředků požární ochrany, které jsou v majetku jednotky SDH obce, u zásahu mimo území zřizovatele apod.

Dále je navrhována úprava § 43 odst. 2 vyhlášky. Současná právní úprava umožňuje členům jednotek sborů dobrovolných hasičů používat stejnokroj I pouze tehdy, pokud si jej pořídí na svoje náklady. Navržená změna ust. § 43 odst. 2 umožňuje zřizovatelům těchto jednotek pořizovat členům jednotek stejnokroje I na svoje náklady, pokud se k tomu rozhodnou. Rovněž je ponechána členovi současná nosit stejnokroj I, jestliže si jej pořídí na vlastní náklady. Nemělo by být bráněno zřizovatelům, kteří mohou vyčlenit finanční prostředky ze svého rozpočtu na pořízení stejnokroje I zejména proto, že většina členů výkon služby provádí bez nároku na odměnu.

Návrh změn vyhlášky obsahuje též návrh na úpravu přílohy 2 bodu 4 vyhlášky. Současná právní úprava zavedla u místa dislokace jednotek sborů dobrovolných hasičů obce název např. dle uvedeného příkladu: „Sbor dobrovolných hasičů Velké Meziříčí“, který je shodný s názvem pobočného spolku Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, z.s. a může tak být zaměněn. Tento pobočný spolek však není totožný s jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce podle § 65 odst. 1 písm. c) Zákona o PO. Ustanovení § 65 odst. 7 Zákona o PO stanoví, že jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 Zákona o PO. Barevným označením vozidel, lodí a letadel jednotek se rozumí podle ust. § 2 odst. 1 této vyhlášky vedle jejich vnější barevné úpravy, užití znaků, též nápisy a označení.

Ke změně nařízení vlády:

Návrh na změnu nařízení vlády navazuje na námi navrženou změnu předloženou před 2 roky. Mezitím došlo k dalšímu zvětšení rozdílů v odškodňování příslušníků a členů jednotek SDH resp. jejich pozůstalých se značně, a to novelou zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „Zákon o SP“). Zákonem č. 247/2017 Sb., kterým se mění Zákon o SP došlo k zvýšení odškodnění pro pozůstalé manžele a děti z 200.000,- Kč na 400.000,- Kč a u rodičů ze 100.000,- Kč na 240.000,- Kč. Dále došlo k zvýšení úmrtného z trojnásobku na dvanáctinásobek. Touto úpravou Zákona o SP došlo k zvýšení rozdílu (čtyřčlenná rodina) mezi pozůstalými příslušníků HZS ve služebním poměru a ostatními pozůstalými členů jednotek požární ochrany na částku 1,345 mil. Kč.

Podle stávající právní úpravy náleží jednorázové mimořádné odškodnění členovi jednotky jen v případě zdolávání požáru, při cvičení v jednotce požární ochrany nebo záchranných prací při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události. Členovi jednotky tak nenáleží toto odškodnění například v případě poškození zdraví při odborné přípravě, údržbě techniky a další činnosti člena jednotky při výkonu služby v jednotce. Návrh proto upravuje nárok na jednorázové mimořádné odškodnění vztahující se na celou dobu výkon služby člena jednotky obdobně jak je tomu u příslušníků HZS. Zákon o PO upravuje výkon služby v jednotkách požární ochrany v ust. § 70 odst. 2. Výkonem služby členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Cílem této úpravy je odstranit nerovnost jednorázového odškodnění mezi příslušníky HZS a členy jednotek. Pozůstalí mají nárok podle ust. § 106 Zákona o SP na náhrady v případě úmrtí příslušníka HZS následkem služebního úrazu. Služební úrazem je podle ust. § 90 odst. 1 poškození zdraví nebo smrti příslušníka úrazem při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním anebo pro výkon služby. U příslušníka HZS se jedná o celou dobu výkonu služby, avšak podle stávajícího právního předpisu člen jednotky je odškodňován jen za dobu zdolávání požáru, při cvičení v jednotce požární ochrany nebo záchranných prací při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události.

 

Odkazy na návrhy právních předpisů:

Návrh vyhlášky č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany

Návrh nařízení vlády č. 34/1986 Sb. o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany,

 

 

 

Real time web analytics, Heat map tracking

Search